Jazyk:

Řeporyje

21.1.2024

Praha Řeporyje nabízí světově unikátní geologický fenomén – tzv. stratotyp, tedy místo, kde se nachází hraniční vrstvy dvou stupňů silurských hornin. Kromě nich nalezneme třeba zkamenělé stopy dávných mořských tvorů a pohrajeme si doma s čajovým sítkem…Ze Stodůlek busem č. 130 či 246 dojedeme do Řeporyjí na náměstí a odsud pokračujme Dalejskou ulicí. 

 

Požáry – místo, kde se psaly silurské dějiny
V Řeporyjích, na konci ulice K Holému vrchu sejdeme před lomem po kovových schodech a za tunelem vyjdeme po kovovém žebříku k hranici dvou stupňů siluru: kopaninským a požárským souvrstvím. V roce 1984 byla oficiálně mezinárodně uznána a pečlivě prostudována. 
 
Zkamenělé stopy v Mládkově ulici
Z náměstí se dáme Mládkovou ulicí a mezi domy si vlevo povšimneme ukloněné skály tvořené šedozelenými pískovci a prachovci nejvyššího stupně ordoviku - kosovskému souvrství. Na plochách jsou místy dobře viditelné trubičkovité či vlnkovité stopy po lezení mořských živočichů, občas můžeme nalézt i výlitek mořské hvězdice.

Trunečkův mlýn
Zříceniny vodního mlýna rodiny Trunečků uvidíme vpravo od lesní cesty směrem k Mušlovce. Rodina  jej vlastnila od počátku 19. století do konce 2. světové války. V letech 1910–1911 byl mlýn přestavěn na válcový a od r. 1946 na pohon elektrickým motorem. V roce 1951 byl mlýn nuceně uzavřen a postupně zcela zchátral.

Objekt bývalé vápenky
Za brodem přes Dalejský potok za loukou procházíme zbytky vápenky založená roku 1895 firmou Biskup, Kvis a Kotrba, která těžila v Řeporyjích saturační vápenec pro cukrovary. Ve 30. letech 20. století se vytěžilo 1240 vagonů vápna ročně. Po roce 1953 byla kruhová pec zbořena. Roku 2000 areál vyhořel, zůstaly pouze obvodové zdi a některé opuštěné lomové štoly. Dnes zde probíhají airsoft bitvy.

Legendární Mušlovka
Zbytky vápenky mineme a po lesní pěšině vyjdeme k zarostlému lomu, vyšlapaná cesta je vlevo od turistické stezky. Dojdeme do starého lomu, který je od roku 1918 opuštěný. V sutích můžeme sbírat krásné hlavonožce, ramenonožce a relativně hojné zbytky trilobitů. 


Lobolitová stráň
Za Mušlovkou vlevo po cestě do údolí se nachází Lobolitová stráň. Svůj název získala díky nálezům lilijic, konkrétně jejich kotevních orgánů – lobolitů.  Ve svahu vlevo si můžeme do sáčku vykopat trochu rozpadavého „písku“ (jde o rozplavené vápence žluté, písčité barvy) a doma si zkusit práci paleontologa. Postačí nám proud vody a jemné čajové sítko. Jistě v něm pak najdeme zbytky lilijic a ramenonožce.


  

 

Autor: Ekologické centrum Orlov