Jazyk:

Koněprusy

12.1.2024

Koněprusy se svým okolím jsou známy především díky zpřístupněným jeskyním. Jeskyně jsou sice nejznámějším, ale rozhodně ne jediným výjimečným místem v okolí. Historie vápenictví a jeho těžba je s Koněprusy úzce spjato. Výjimečná hojnost zkamenělin a jejich vědecký význam pak Koněprusy proslavil celosvětově. 

Vápenice – Nedávno vyčištěná a odkrytá výjimečná památky se nachází na žluté turistické stezce kousek od jeskyní. První zmínka o vápenici se datuje kolem roku 1840. Jedná se o kamennou stavbu obdélníkového půdorysu o rozměrech cca 9 x 5 metrů a výšce přední stěny cca 3 m.  

Jeskyně - Koněpruské jeskyně jsou zatím největším objeveným jeskynním systémem v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 milionů let a byla objeveny při odstřelu v lomu dne 14. 9. 950. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více jak 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 620 m. 

Velkolom Čertovy schody - Od 70. let 19. století bylo v okolí Koněprus v provozu několik lomů, které zásobovaly vápencem cementárny a vápenice v Berouně a Králově Dvoře. Mnohaetážový činný lom pod jeskyněmi, i lom východ – Voskop poskytují nejkvalitnější vápenec, kterého se zde za celou historii vytěžilo kolem 1000000 tun velmi kvalitního bílého koněpruského vápence.  

Houbův lom – Do lomu se dostaneme pohodlně pěšky z parkoviště, kdy zabočíme vlevo po malé pěšině a za cca 300 m se dostaneme do velkého lomu. Můžeme zde sbírat v četných sutích krásné zkameněliny. Z krasových hlinitých kapes ve stěnách pochází nálezy zubů šavlozubého tygra, kostí opic a mnoha jiných živočichů.

Akantopygový lůmek – Nedaleko od jeskyní, směrem dál po silnici si povšimneme informační cedule proti zastávce autobusu – jsme v akantopygovém lůmku.  Ve starém lomu jsou odkryty šedé lilijicové vápence nazvané podle trilobita Acanthopyge haueri. Jde o uloženiny mělkého tropického moře, kdy zde byly příznivé podmínky pro rozvoj korálů, mořských lilijic, stromatopor, trilobitů a dalších skupin organismů. 

Červený lom – Vlevo pod silnicí proti vyhlídce na Velkolom se nachází trochu skrytý Červený lom. Dříve se zde průmyslově těžil tzv. suchomastský mramor – výrazně červený vápenec, použitý na broušenou dlažbu v chrámu Svatého Víta na Pražském hradě, v Národním divadle či v Obecním domě na zábradlí a schodiště. Vápenec se těžil do bloků, rozpojoval se pomocí palic a klínů, v pozdější době se používaly expanzní směsi, které po nalití do navrtaného otvoru utuhnou a zvětší svůj objem a tím vápencový blok rozdělí.


Klonk - Světově proslulým objektem je skalní sráz Klonk u Suchomast, který je stratotypem, tj. základním geologickým profilem, v němž je definována hranice mezi silurským a devonským útvarem. Je to vůbec prvý mezinárodně přijatý standard hranice mezi geologickými útvary se zcela unikátním významem pro geologické vědy i jejich historii a také první geologicky významné místo, které si vysloužilo kamenný pomník!

 

Autor: Ekologické centrum Orlov